Směrnice Rady 92/65/EHS a nařízení evropského Parlamentu a Rady č. 998/2003/ES o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu.

16.02.2010 19:22

Tento dokument si můžete stáhnout ve formátu PDF: Neobchodní přesuny zvířat.pdf

 


Od 1.5.2004 do 3.7.2004 platí ustanovení směrnice Rady 92/65/EHS kapitola III, respektive kapitola II. Článek 10.

Kočky a psi musí splňovat následující požadavky

a) zvířata starší 3 měsíců:

    - nesmějí v den odeslání z chovu vykazovat žádný příznak onemocnění, a zejména nákazy pro daný druh,

    - musí být tetováni nebo označeni mikročipovým identifikačním systémem,

    - musí být po dosažení věku 3 měsíců vakcinováni proti vzteklině s každoroční revakcinací nebo s revakcinací v intervalu schváleném odesílajícím členským státem pro takovou vakcínu, a to injekcí inaktivované vakcíny obsahující nejméně jednu mezinárodní jednotku antigenu (norma Světové zdravotnické organizace WHO). Vakcinace musí být potvrzena úředním veterinárním lékařem nebo veterinárním lékařem zmocněným k tomuto účelu příslušným úřadem. Potvrzení o vakcinaci musí obsahovat název vakcíny a číslo šarže (pokud možno samolepku),

    - psi musí být vakcinováni proti psince,

    - musí být doprovázeny individuálním průkazem, který umožňuje zvíře jasně identifikovat a ve kterém jsou zaznamenána data vakcinace, a/nebo osvědčením podle vzoru uvedeného v příloze E výše zmíněného nařízení, doplněným následujícím potvrzením vyplněným úředním veterinárním lékařem nebo veterinárním lékařem zmocněným k tomuto účelu příslušným úřadem:

    Já, níže podepsaný, …….., potvrzuji, že kočky/psi uvedené/í splňují požadavky čl.10 odst.a) a b) a odst.3 písm.b) směrnice 92/65/EHS a pocházejí z hospodářství (chovu), ve kterém nabyl zjištěn žádný případ vztekliny v průběhu posledních 6 měsíců.

b) zvířata mladší 3 měsíců:

    - musí splňovat požadavky písm.a) první a pátá odrážka,

    - nesmějí pocházet z hospodářství (chovu), které podléhá opatřením omezujícím přemísťování zvířat z nákazových důvodů,

Od 3.7.2004 musí splňovat nařízení evropského Parlamentu a Rady č.998/2003/ES

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Tímto nařízením se stanoví veterinární podmínky pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a pravidla pro kontroly těchto přesunů.

Článek 2

Toto nařízení se vztahuje na přesuny druhů zvířat v zájmovém chovu uvedených v příloze I mezi členskými státy nebo ze třetích zemí.

Použije se, aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 338/97.

Ustanovení, která jsou založena na jiných úvahách než na úvahách týkajících se veterinárních požadavků a jejichž záměrem je omezit přesun některých druhů nebo plemen zvířat v zájmovém chovu, nejsou tímto nařízením ovlivněna.

Článek 3

Pro účely tohoto nařízení se:

    a) “zvířaty v zájmovém chovu” rozumějí zvířata druhů uvedených v příloze I, která doprovázejí své majitele nebo fyzickou osobu, jež za tato zvířata během přesunu jménem majitele odpovídá, a která nemají být prodána ani předána jinému majiteli;

    b) “pasem” rozumí jakýkoliv doklad, který umožňuje jasnou identifikaci zvířete v zájmovém chovu, obsahuje údaje umožňující kontrolu statusu zvířete s ohledem na toto nařízením a je vypracován v souladu s druhým pododstavcem článku 17;

    c) “přesunem” rozumí jakýkoli přesun zvířete v zájmovém chovu mezi členskými státy nebo jeho dovoz či opětovný dovoz ze třetí země na území Společenství.

Článek 4

1. Během osmiletého přechodného období, které začne vstupem tohoto nařízení v platnost, se zvířata druhů uvedených v částech A a B přílohy I považují za identifikovaná, pokud mají:

    a) zřetelně čitelné tetování; nebo

    b) elektronický systém identifikace (rádiový odpovídač, transpodér).

V případě uvedeném v písmenu b) předcházejícího pododstavce musejí majitel nebo fyzická osoba, jež za zvíře v zájmovém chovu jménem majitele odpovídá, zajistit při každé kontrole zařízení na odečítání transpondéru, pokud daný transpodér nesplňuje normu ISO 11784 nebo přílohu A normy ISO 11785.

2. Bez ohledu na formu musí systém identifikace zvířat obsahovat údaje, které umožní zjistit jméno a adresu majitele zvířete.

3. Členské státy, které vyžadují, aby zvířata, jež byla na jejich území dovezena bez karantény, byla identifikována v souladu s prvním pododstavcem odst. 1 písm. b), tak mohou činit během přechodného období.

4. Po uplynutí přechodného období lze pro identifikaci zvířete použít pouze metodu uvedenou v prvním pododstavci odst. 1 písm. b).

KAPITOLA II

Ustanovení pro přesun zvířat mezi členskými státy

Článek 5

1. Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v článku 6, při přesunu musejí zvířata v zájmovém chovu druhů uvedených v částech A a B přílohy I:

    a) být identifikována v souladu s článkem 4; a

    b) provázena pasem, který vystavil veterinární lékař jmenovaný příslušným orgánem a který potvrzuje, že dané zvíře bylo podle doporučení výrobní laboratoře očkováno, případně opětovně očkováno proti vzteklině inaktivovanou očkovací látkou o účinnosti alespoň jedné mezinárodní antigenové jednotky (norma WHO).

2. Členské státy mohou povolit přesuny zvířat uvedených v částech A a B přílohy I, která jsou mladší než tři měsíce a nejsou očkována, pokud jsou provázena pasem a od narození pobývala v tomtéž místě, aniž přišla do styku s volně žijícími zvířaty, u nichž je pravděpodobné, že byla vystavena infekci, nebo jsou provázena matkou, na které jsou stále závislá.

Článek 6

1. Během přechodného období pěti let, které začne dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, musejí být při dovozu zvířat v zájmovém chovu uvedených v části A přílohy I na území Irska, Švédska a Spojeného království dodrženy tyto požadavky:

    – musejí být identifikována v souladu s prvním pododstavcem čl. 4 odst. 1 písm. b), pokud členský stát určení neuznává rovněž identifikaci v souladu s prvním pododstavcem čl. 4 odst. 1 písm. a); a

    – musejí být provázena pasem, jejž vystavil veterinární lékař jmenovaný příslušným orgánem a který kromě podmínek stanovených v čl. 5 odst. 1 písm. b) potvrzuje, že byl odebraný vzorek ve lhůtách stanovených ve vnitrostátních právních předpisech platných v den uvedený ve druhém pododstavci článku 25 podroben ve schválené laboratoři sérologickému testu prokazujícímu titr ochranné protilátky o hodnotě nejméně 0,5 mezinárodních jednotek na mililitr.

Tento sérologický test prokazující titr ochranné protilátky není třeba opakovat u zvířete, které bylo po tomto testu pravidelně opětovně očkováno v intervalech stanovených v čl. 5 odst. 1, aniž byl přerušen očkovací protokol požadovaný výrobní laboratoří.

Členský stát určení může v souladu s vnitrostátními právními předpisy platnými v den uvedený v druhém pododstavci článku 25 osvobodit přesuny zvířat v zájmovém chovu mezi těmito třemi členskými státy od požadavků na očkování a na testy prokazující titr ochranné protilátky podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

2. Kromě případů, kdy příslušný orgán udělí výjimku, nesmějí být zvířata druhů uvedených v části A přílohy I, která jsou mladší než tři měsíce, převážena před dosažením věku požadovaného pro očkování, a pokud tak stanoví předpisy, aniž byla podrobena testu prokazujícímu titr ochranné protilátky.

3. Evropský parlament a Rada mohou na návrh Komise v souladu se Smlouvou přechodné období stanovené v odstavci 1 prodloužit.

Článek 7

Na přesuny zvířat druhů uvedených v části C přílohy I mezi členskými státy nebo z území uvedeného v oddíle 2 části B přílohy II se nevztahují žádné požadavky ohledně vztekliny. Jeli to nezbytné, mohou být postupem podle čl. 24 odst. 2 stanoveny zvláštní požadavky ohledně jiných chorob, včetně případného omezení počtu zvířat a vzoru osvědčení, jež má tyto zvířata provázet.

 

KAPITOLA III

Ustanovení pro přesun zvířat ze třetích zemí

Článek 8

1. Zvířata v zájmovém chovu druhů uvedených v částech A a B přílohy I musejí v době přesunu:

    a) pokud jsou dovážena ze třetí země uvedené v části B oddíle 2 a v části C přílohy II:

    i) do členského státu, který je uveden v oddíle 1 části B přílohy II, splňovat požadavky čl. 5 odst. 1:

    ii) do členského státu, který je uveden v části A přílohy II, a to buď přímo nebo po tranzitu přes území uvedené v části B přílohy II, splňovat požadavky článku 6;

    b) pokud jsou dovážena z jiné třetí země:

    i) do členského státu, který je uveden v oddíle 1 části B přílohy II:

    – být označena prostřednictvím systému identifikace podle článku 4; a

    – podstoupit:

    – očkování proti vzteklině v souladu s požadavky článku 5; a

    – sérologický test prokazující titr ochranné protilátky o hodnotě nejméně 0,5 mezinárodních jednotek na mililitr provedený na vzorku odebraném úředním veterinárním lékařem alespoň třicet dnů po očkování a tři měsíce před přesunem.

    Sérologický test prokazující titr ochranné protilátky není třeba opakovat u zvířete, které bylo opětovně očkováno v intervalech stanovených v čl. 5 odst. 1.

    Toto tříměsíční období se nepoužije při opětovném dovozu zvířat v zájmovém chovu, jejichž pas potvrzuje, že byl sérologický test proveden s pozitivním výsledkem dříve, než zvíře opustilo území Společenství;

    ii) do členského státu, který je uveden v části A přílohy II, a to buď přímo, nebo po tranzitu přes území uvedené v části B přílohy II, být umístěna v karanténě, pokud po dovozu do Společenství nesplňují požadavky článku 6.

2. Zvířata v zájmovém chovu musejí být provázena potvrzením, které vystavil úřední veterinární lékař, nebo při opětovném dovozu pasem, který potvrzuje, že byla dodržena ustanovení odstavce 1.

3. Odchylně od předcházejících ustanovení:

    a) zvířata v zájmovém chovu, která pocházejí z území uvedených v oddíle 2 části B přílohy II, u kterých bylo postupem podle čl. 24 odst. 2 zjištěno, že používají pravidla přinejmenším rovnocenná pravidlům Společenství uvedeným v této kapitole, podléhají pravidlům stanoveným v kapitole II;

    b) přesun zvířat v zájmovém chovu mezi státy San Marino, Vatikán a Itálie, Monako a Francie, Andorra a Francie nebo Španělsko a Norsko a Švédsko může pokračovat za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy platnými v den stanovený ve druhém pododstavci článku 25;

    c) postupem podle čl. 24 odst. 2 a v souladu s podmínkami, které budou stanoveny, může být dovoz neočkovaných zvířat v zájmovém chovu druhů uvedených v části A přílohy I mladších tří měsíců ze třetích zemí uvedených v částech B a C přílohy II povolen, pokud to situace ve výskytu vztekliny v dotčené zemi odůvodňuje.

4. Prováděcí pravidla k tomuto článku, a zejména vzor osvědčení se stanoví postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 9

Podmínky pro přesun zvířat druhů uvedených v části C přílohy I pocházejících ze třetích zemí a vzor osvědčení, které je musí provázet, se stanoví postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 10

Seznam třetích zemí stanovený v části C přílohy II se do data stanoveného ve druhém pododstavci článku 25 vypracuje postupem podle čl. 24 odst. 2. Za tím účelem, aby mohla být třetí země do tohoto seznamu zařazena, musí nejprve prokázat svůj status, pokud jde o vzteklinu, a potvrdit, že:

    a) podezření na výskyt vztekliny se musí příslušným úřadům oznamovat povinně;

    b) účinný systém monitorování funguje alespoň dva roky;

    c) struktura a organizace veterinárních útvarů mohou zaručit platnost osvědčení;

    d) jsou prováděna všechna regulační opatření na prevenci a kontrolu vztekliny včetně pravidel dovozu;

    e) jsou v platnosti nařízení o uvádění očkovacích látek proti vzteklině na trh (seznam schválených očkovacích látek a laboratoří).

Článek 11

Členské státy poskytnou veřejnosti jasné a snadno dostupné informace o veterinárních požadavcích na neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu na území Společenství a o podmínkách, za nichž mohou být na toto území dovezena nebo opětovně dovezena. Rovněž zajistí, aby pracovníci v místech vstupu byli o těchto pravidlech plně informováni a aby je byli schopni používat.

Článek 12

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že zvířata v zájmovém chovu, jež jsou dovážena na území Společenství ze třetí země, která není uvedena v oddíle 2 části B přílohy II,

    a) budou příslušným orgánem podrobena kontrole dokladů a kontrole totožnosti v místech vstupu na území Společenství, pokud je zvířat v zájmovém chovu nejvýše pět;

    b) podléhají požadavkům a kontrolám stanoveným ve směrnici 92/65/EHS, pokud je zvířat v zájmovém chovu více než pět.

Členské státy určí orgán odpovědný za tyto kontroly a neprodleně o něm uvědomí Komisi.

Článek 13

Každý členský stát vypracuje seznam míst vstupu ve smyslu článku 12 a předloží ho ostatním členským státům a Komisi.

Článek 14

Při jakémkoliv přesunu musejí být majitel nebo fyzická osoba odpovědná za zvíře v zájmovém chovu schopni předložit orgánům odpovědným za kontroly pas nebo osvědčení uvedené čl. 8 odst. 2, kterými se potvrzuje, že zvíře splňuje pro takový přesun požadavky.

Zejména v případě uvedeném v čl. 4 odst. 1 písm. b), kdy transpondér nesplňuje normu ISO 11784 nebo přílohu A normy ISO 11785, musejí majitel nebo fyzická osoba odpovědná za zvíře v zájmovém chovu zajistit při každé kontrole nezbytné zařízení na odečítání transpondéru.

Pokud tyto kontroly odhalí, že zvíře nesplňuje požadavky stanovené v tomto nařízení, rozhodne příslušný orgán po konzultaci s úředním veterinárním lékařem, že:

    a) zvíře odešle zpět do země původu;

    b) zvíře izoluje pod úřední kontrolou na náklady majitele nebo fyzické osoby, která je za něj odpovědná, po dobu nezbytnou pro splnění veterinárních požadavků; nebo

    c) jako poslední možnost, zvíře usmrtí bez finanční náhrady, pokud jeho zpětné odeslání nebo izolace v karanténě nejsou možné.

Členské státy zajistí, aby zvířata, jimž nebyl povolen vstup na území Společenství, byla až do opětovného odeslání nebo do jakéhokoliv jiného správního rozhodnutí ustájena pod úřední kontrolou.

KAPITOLA IV

Společná a závěrečná ustanovení

Článek 15

Stanoví-li v případě vztekliny požadavky na přesun sérologický test prokazující titr ochranné protilátky, musí vzorek odebrat úřední veterinární lékař a test musí provést laboratoř schválená v souladu s rozhodnutím Rady 2000/258/ES ze dne 20. března 2000 o určení zvláštního institutu odpovědného za stanovení kritérií nezbytných pro normalizaci sérologických testů pro sledování účinnosti očkovacích látek proti vzteklině1.

Článek 16

Během přechodného pětiletého období, které začne dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, mohou členské státy, jež mají ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost k dispozici zvláštní pravidla pro kontrolu echinokokózy a klíšťat, podmínit dovoz zvířat v zájmovém chovu na své území splněním těchto požadavků.

Za tím účelem zašlou Komisi zprávu o situaci ohledně příslušné nákazy, v níž zdůvodní potřebu dodatečných záruk pro předcházení rizikům zavlečení nákazy.

Komise uvědomí členské státy o uvedených dodatečných zárukách v rámci výboru podle článku 24.
____________________________
1 Úř. věst. č. L 79, 30. 3. 2000, s. 40.

Článek 17

Pro přesun zvířat druhů uvedených v částech A a B přílohy I lze postupem podle čl. 24 odst. 2 stanovit jiné požadavky technické povahy, než jsou požadavky stanovené tímto nařízením.

Vzory pasů, jež musejí doprovázet převážená zvířata druhů uvedených v částech A a B přílohy I, se vypracují postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 18

Použijí se ochranná opatření stanovená směrnicí Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu2 a směrnicí Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS3.

Zejména pokud to ospravedlňuje situace ve výskytu vztekliny ve členském státě nebo ve třetí zemi, lze na žádost členského státu nebo z podnětu Komise postupem podle čl. 24 odst. 3 rozhodnout, že zvířata druhů uvedených v částech A a B přílohy I, která pocházejí z takového území, musejí splňovat podmínky stanovené v čl. 8 odst. 1 písm. b).

Článek 19

Část C přílohy I a části B a C přílohy II lze postupem podle čl. 24 odst. 2 změnit tak, aby se na území Společenství nebo ve třetích zemích zohlednil vývoj situace ve výskytu nákaz, které postihují druhy zvířat, na něž se vztahuje toto nařízení, a to zejména pokud jde o vzteklinu, a aby se pro účely tohoto nařízení v případě potřeby stanovil omezený počet zvířat, která lze převážet.
________________________

2 Úř. věst. č. L 224, 18. 8. 1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/118/EHS (Úř. věst. č. L 62, 15. 3. 1993, s. 49).

3 Úř. věst. č. L 268, 24. 9. 1991, s. 56. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 96/43/ES (Úř. věst. č. L 162, 1. 7. 1996, s. 1).

PŘÍLOHA I

DRUHY ZVÍŘAT

ČÁST A

Psi

Kočky

ČÁST B

Fretky

ČÁST C

Bezobratlí (s výjimkou včel a korýšů), okrasné tropické ryby, obojživelníci, plazi.

Ptáci: všechny druhy (s výjimkou drůbeže, na kterou se vztahují směrnice Rady 90/539/EHS4 a 92/65/EHS).

Savci: hlodavci a králíci domácí.
____________________________________

4 Směrnice Rady 90/539/EHS ze dne 15. října 1990 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí (Úř. věst. č. L 303, 31. 10. 1990, s. 6).
Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2001/867/ES (Úř. věst. č. L 323, 7. 12. 2001, s. 29).

PŘÍLOHA II

SEZNAM ZEMÍ A ÚZEMÍ

ČÁST A

Švédsko

Irsko

Spojené království

ČÁST B

Oddíl 1

Členské státy jiné než členské státy uvedené v části A

Oddíl 2

Andorra

Island

Lichtenštejnsko

Monako

Norsko

San Marino

Švýcarsko

Vatikán

ČÁST C

Seznam třetích zemí nebo částí území podle článku 10.

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode