Preventivní péče o psa

10.10.2009 11:05

Jedná se jen o velmi hrubý  nástin zdravotní problematiky v chovu psa. Je určen zejména těm, kteří si pořídili svého prvního zvířecího kamaráda.

Pořízení štěněte

Zásadně je třeba varovat před koupí štěněte na různých trzích, burzách a podobně, doporučit lze jen odběr od chovatele. Je vhodné vidět matku a je-!i to možné i otce štěněte. Ideální je sledovat oba rodiče při hře, žrádlu, pohybu venku a udělat si tímto způsobem úsudek o případných povahových a exteriérových chybách. Opatrnost je třeba u štěňat  atvpicky vyhublých či jinak výrazně odlišných od zbytku vrhu. Pozor, velké břicho nemusí vždy znamenat žaludek plný žrádla, takto se projevuje i začervené štěně. Není chybou vzít si případně i postižené mládě,  jen se musíme připravit na případné vyšší nároky na péči, kterou tento jedinec bude potřebovat. Je jednoznačně vhodné (zejména socializace mláděte) odebírat štěňata po 8. týdnu života. V tomto věku by měla být štěňata minimálně jednou odčervena a vakcinována.

Počáteční péče o psí batole

Novému členu rodiny je třeba vytvořit optimální životní podmínky už před jeho příchodem, tak aby přechod od sourozenců a matky byl pro něj co nejmenším stresem. Patří sem pořízení adekvátně velkého pelíšku či ležení, misek na vodu a žrádlo, zakoupení vhodného krmení. Ke krmení se v dnešní době používají většinou kompletní suchá nebo konzervovaná krmiva. Vždy však musí být označena jako krmivo určené pro mláďata – renomovaní výrobci nabízí různé druhy podle stáří pejska a typu plemene.

Budeme-li vařit doma, je třeba vyvarovat se přílišného podílu bílkovin (masa). Maso má tvořit 1/3 objemu, doplnit příkrmy jako rýži, těstoviny, vločky popřípadě zeleninu a ovoce a každopádně mléčné výrobky. Měli by se též přidávat vitamíny a minerální látky v dávce doporučené výrobcem. Způsob krmení by měl být nejméně po několik prvních dní totožný se způsobem používaným chovatelem. V této fázi hrozí nebezpečí stresového průjmu.

Docela se vyplatí u několikatýdenních mláďat koupit značkové krmivo, kde výrobce garantuje, že krmivo svým složením odpovídá potřebám štěněte. Vstupní investice je sice poněkud vyšší, ale bohatě se vrátí v podobě zdravého a spokojeného kamaráda. Dále je vhodné přichystat štěněti něco pro zábavu. Sortiment hraček pro zvířata je v současnosti dost velký. A nakonec je třeba se obrnit velkou trpělivostí, protože než štěně získá správné hygienické návyky a než se naučí chovat, bude potřeba uklidit nejednu loužičku a oželet nejedny bačkory a záclony.

Kdy k veterináři

Je  možné nechat nový přírůstek do rodiny prohlédnout u veterináře ihned po koupi. Výhodnější je ale počkat 7 – 10 dní, během kterých si na vás štěně zvykne, částečně se projeví jeho reakce a chování, které bude možno konzultovat a navíc tuto prohlídku spojíte s  přeočkováním. Tato doba je vhodná zejména proto, že se  odstraní vliv stresu z nového prostředí, který by mohl snížit efekt vakcinace a proto, že inkubační doba většiny infekčních onemocnění je 7 dní (zde se projeví onemocnění, které si mládě přineslo od původního majitele). Protože spolehlivou chráněnost zaručí až revakcinace provedená po 12 týdnech života štěněte, je lepší počkat s návštěvami míst s velkou koncentrací psů až po této době.

NEZAPOMENOUT!
 

  • Pravidelnou vakcinaci proti infekčním chorobám
  • Pravidelné odčervování
  • Odblešení
  • Pravidelnou péči o srst, chrup, drápky, uši
  • Každoroční preventivní návštěvu u veterinárního lékaře


DŮLEŽITÉ!

 

  • Krmit vhodným krmivem v přiměřené dávce
  • Zajištění optimálního venčení
  • Pravidelné procházky a pohyb přizpůsobit plemeni a věku
  • Zajištění pelíšku = místo odpočinku a načerpání nových sil


Odčervení

Výskyt střevních parazitů je u psa velmi častý. Mnoho zdravých jedinců má ve střevech malou invazi těchto cizopasníků. Ohroženou skupinou jsou psi , kteří se shromažďují na malém prostoru (např. psi venčení na sídlištích), kde dochází k silnému promoření prostředí. Např. vajíčka škrkavek jsou velmi odolná a schopná invaze po dlouhou dobu.

Na rozdíl od vakcinace, nechrání žádné odčervení před invazí, která může nastat ve velmi krátké době (někdy už během 1 týdne). Cílem odčervení je zlikvidovat aktuálně přítomné parazity nebo přinejmenším zabránit jejich přemnožení a dostat tak jejich stav pod kontrolu. Běžně se vyskytující škrkavky a tasemnice nejsou přenosné na člověka. Samozřejmě existují výjimky, ale nákazám lze předcházet běžnou hygienou.

Především u mladých psů se můžeme setkat s protozoární nákazou přenosnou na lidskou populaci, kterou vyvolává prvok Giardia intestinalis a Cryptosporidium canis. Na tyto parazity běžné odčervovací přípravky nefungují, a proto je vhodné v ohrožených chovech pravidelně diagnostikovat a vakcinovat.

Je třeba říci, že vajíčka ani články tasemnic se nevylučují pravidelně. Nemusíme je tedy nalézt v každém vzorku trusu. Proto doporučujeme nechat vyšetřit směsný vzorek trusu odebíraný v průběhu 3 – 5 dní, který se musí do vyšetření skladovat v chladu.

Doporučený odčervovací program:

Odčervení            Věk štěněte            Spektrum účinku
1.                        2 týdny                   Proti škrkavkám
2.                        4 týdny                   Proti škrkavkám
3.                        6 týdnů                   Proti škrkavkám
4.                        8 týdnů                   Proti škrkavkám i tasemnicím
5.                        12 týdnů                 Proti škrkavkám i tasemnicím
6.                        6 měsíců                 Proti škrkavkám i tasemnicím

Dospělého psa  se doporučuje odčervovat 2x ročně kombinovaným přípravkem proti škrkavkám a tasemnicím. Přichází-li do kontaktu se psem těhotné ženy nebo malé děti, je vhodné odčervovat 1 za 2 – 3 měsíce.

Ošetření zubů

Pes obdobně jako člověk má během svého života 2 druhy chrupu – mléčný a trvalý. Počty zubů jsou u každého typu chrupu konstantní. Mléčný chrup je u psa tvořen v horní i dolní čelisti třemi řezáky,jedním špičákem, třemi třenovými zuby. Stoličky chybí. Trvalý chrup má u psa vzorec:
3    1     4     2
3    1     4     3
pes vyměňuje mléčné zuby za trvalé přibližně od 3 do 6 – 7 měsíců věku. Zejména u malých plemen dochází často při výměně zubů k zadržení mléčného zubu, takže vedle již vyvinutého mléčného zubu vyrůstá zub trvalý. Tento stav zvyšuje riziko vzniku a rozvoje zubního kamene a je drážděna dáseň a lůžko zubu, vzniká riziko nesprávného růstu trvalého zubu, a proto je nutná extrakce mléčného zubu. Tu provádíme přibližně v osmi až devíti měsících, v některých případech i dříve.

Během života se většině psů začne tvořit zubní povlak, z něhož posléze vznikne zubní kámen. U velmi malých plemen psů se s tímto jevem setkáváme již velmi brzy, mezi prvním a druhým rokem života. Zubní kámen odhaluje lem dásně, který přiléhá ke krčku zubu a umožňuje tím vstup infekce ke kořeni zubu a do mezizubního prostoru. Proto vždycky navazuje na zánět dásní závažnější periodontální onemocnění, což může vést až ke ztrátě zubu.

Kontrola zubů a dutiny ústní by měla být prováděna veterinářem nejméně jednou ročně, optimální je spojit ji s prohlídkou při vakcinaci, u psů s problémy v dutině ústní jsou samozřejmě nezbytné častější kontroly. Vzniklý zubní kámen je potřeba pravidelně odstraňovat. K tomuto účelu je nejvhodnější ultrazvuk, tento způsob je kvalitní, je možné dokonalé odstranění zubního kamene bez nebezpečí poškození dásně a zubní skloviny.

Základem péče o zuby je stejně jako u lidí jejich čištění zubním kartáčkem. Postupujeme táhlými pohyby od kořene zubu, abychom stáhli ze zubu co možná nejvíce nečistot. Požadovaný efekt se dostaví při pravidelném čištění 2-3x týdně. Čištění 1x týdně žádný efekt nepřináší. Důležitá je také správná volba nástrojů. Lidské kartáčky mají jiný sklon štětin a jinou tvrdost a dráždí dásně. Běžné zubní pasty pění a dráždí sliznici v žaludku, a proto některá zvířata zvrací. V současnosti je na trhu řada kartáčků a past určená pro vaše miláčky. Správně prováděnou péčí se daří zpomalit tvorbu zubního kamene, zlepší se kvalita dásní a omezí se přítomnost infekčních zárodků v dutině ústní. Tím se i podstatně zmenší zápach z tlamy. Péči o zuby lze také doplnit masáží. Masáž je významná zejména u zvířat s paradentózou, kde významně zpevňuje dáseň. Účinná je opět za předpokladu, že ji provádíme 2-3x týdně.

Péče o uši a drápky

Uši

S čištěním vnějšího zvukovodu a boltce by se mělo začít už u štěněte stáří 4 – 5 měsíců. Důvod je jak hygienický, tak „tréninkový“. Čím dříve si pes na tento úkon zvykne, tím lépe. Frekvence čištění uší je individuální v závislosti na osrstění, množství chlupů ve zvukovodu, prodělaných onemocněních kůže a uší.

Obecně lze říci, že čištění uší 1x do měsíce je u většiny psů dostačující. Čištění uší je nejlépe provádět komerčně vyráběnými ušními výtěrkami a preparáty pro čištění uší zvířat. Čištění ucha na sucho rozhodně nedoporučujeme, protože hrozí nebezpečí podráždění a odření sliznice.

K péči o uši patří i vytrhávání chloupků z boltce a vertikálního zvukovodu. Právě pudl patří k typickým plemenům s masivním růstem chlupů v této krajině. Trhání chlupů by se nemělo dít nárazově jen při strřhání psa, ale průběžně. Ideální je 1x za 2 - 3 týdny vytrhnout pár chlupů. Důvodem pro toto opatření je fakt, že vytrhání velkého množství chlupů najednou může způsobit silné podráždění a otok sliznice, který pak následně přechází v zánět.

Závěrem je třeba důrazně upozornit, že v případě zrudlého boltce nebo zvukovodu, v případě velkého nahromadění mazu, při výtoku hnisu, při klepání hlavou, při otírání uší o koberec, při bolesti na dotyk uší není vhodné čistit ani vytrhávat chlupy z uší v domácích podmínkách. V těchto případech je na místě návštěva veterináře, který celé ucho pečlivě vyšetří  a rozhodne o další léčbě.

Drápky

O způsobu péče o drápky svého kamaráda se poradíte se svým veterinárním lékařem. Ten při pravidelných prohlídkách zajistí optimální zkracování drápků na končetinách. Drápky si pes většinou stačí obrousit pohybem. Nebezpečím jsou pouze páté prsty na hrudních končetinách.

Anální váčky

Anální váčky jsou pachové žlázy v oblasti konečníku, které slouží ke značkování teritoria. Většinou se vyprazdňují bez problémů spolu s odcházejícím trusem nebo při otírání zadečku o různé předměty. Může však dojít k zamezení odchodu sekretu těchto žláz. Poté se náš pejsek stává akrobatem. Začíná si nadměrně olizovat oblast konečníku, sedá si a jezdí zadečkem po zemi, tzv. „sáňkuje“, drbe se. Důsledkem těchto výkonů bývá zánět kůže v oblasti hřbetu psa. Tomu se dá však zabránit návštěvou veterináře při prvních příznacích.

 

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode